Naučit středoškoláky správně a efektivně nakládat s financemi a doplnit mezeru v klasické školní výuce chce unikátní vzdělávací projekt Rozvoj finanční gramotnosti. Jeho cílem je ukázat mladé generaci nezbytné dovednosti, které ji v budoucnu ochrání před možnými finančními problémy a zároveň naučí dobře hospodařit s penězi, aby neskončila v dluhové pasti. Interaktivní projekt se nyní dostává do pilotní testovací fáze, která se má rozšířit na 60 procent pražských středních škol. Autory jsou Ústav ekonomiky a managementu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a spin-offFutureBooks. Záštitu udělil Magistrát hl. města Prahy. V budoucnu by mohl projekt pomoci výuce po celé České republice.
Hlavním cílem projektu je výrazně zlepšit úroveň finanční gramotnosti mezi žáky středních škol. Tento ambiciózní záměr nejenže směřuje k poskytnutí nezbytných znalostí a dovedností pro zodpovědné a efektivní nakládání s osobními financemi, ale také aspiruje na širší dopad – zvýšení finanční gramotnosti v domácnostech prostřednictvím informovanosti a zkušeností, které žáci SŠ přinesou domů.
„V dnešní době přebytku nabídky a sounáležitosti s autoritami, jako jsou influenceři apod., je nezbytné, aby mladí byli schopni odolat impulsivnímu nakupování, které může vést k zadlužení, finančním problémům a dluhovým pastem. Vzdělávací programy na středních školách by měly studenty vybavit dovednostmi a znalostmi, které jim pomohou rozpoznávat a řešit tyto výzvy, a zároveň klást důraz na zodpovědné finanční plánování a rozhodování,“ říká pražský radní pro oblast školství, sportu a volného času Antonín Klecanda, který nad projektem převzal záštitu.
Také šetření provedené Českou školní inspekcí (ČŠI) v roce 2023 ukázalo, že téměř polovina učitelů středních škol volá po metodické podpoře a učebních pomůckách v oblasti finanční gramotnosti. Právě to jim může tento projekt poskytnout, jelikož pro středoškolské pedagogy připravil metodickou i materiální podporu, kterou nyní postrádají. Speciálně vyvinutá interaktivní výuková média pro ně zpracoval spin-offFutureBooks Pedagogické fakulty UK. To vše má za cíl nejen osvětlovat, ale i aktivně podporovat vzdělávací proces na všech úrovních, a tím zvýšit kvalitu a efektivitu finančního vzdělávání. „Interaktivní výuková média obsahují kromě učebních textů a podpůrných multimédií, jako jsou fotografie, obrázky, animace a videa, i prvky, díky nimž udrží žáci svůj zájem o téma. Publikace tak neslouží jen k pasivnímu přijímání informací, ale naopak žáky během výuky aktivně zapojují do procesu vzdělávání pomocí her, úkolů, cvičení, interaktivních grafů či animací. Chceme naplnit Komenského ideu škola hrou,“ vysvětluje Igor Červený, vedoucí oddělení pro podporu distančního vzdělávání PedF UK a projektový koordinátor spin-offuFuturebooks.
Přestože podobné iniciativy existují, je nutné poznamenat, že jsou zaměřeny primárně na žáky základních škol.„Projekt se liší svým specifickým zaměřením na střední školy, a pokrývá tak vzdělávací mezeru v této oblasti. Jeho unikátnost spočívá v aplikaci multidisciplinárního přístupu a v cílení na starší a pokročilejší žáky, kteří stojí na prahu dospělosti a čelí složitějším finančním rozhodnutím. Na druhou stranu je v interaktivních výukových médiích použit jazyk a příměry vhodné pro mladou generaci,“ zdůrazňuje Lenka Švecová, vedoucí ústavu ekonomiky a managementu na VŠCHT Praha.
Rozdíl ve vzdělávání finanční gramotnosti mezi základními a středními školami je totiž podstatný. Reflektuje různé věkové skupiny, kognitivní schopnosti a společenské role, které žáci obou typů škol zastávají nebo budou zastávat. Zatímco vzdělávací programy zaměřené na základní školy často kladou důraz na základní principy nakládání s penězi, úspory a jednoduché finanční transakce, výuka finanční gramotnosti na středních školách musí být podstatně hlubší a komplexnější.
Pro žáky středních škol je klíčové, aby jejich vzdělání v oblasti finanční gramotnosti zahrnovalo nejen praktické dovednosti v nakládání s penězi, ale také hlubší porozumění ekonomickým a právním principům, které formují finanční systém. Absolventi středních škol by měli být schopni chápat smluvní vztahy, legislativu týkající se financí, rozpoznávat nekalé obchodní praktiky a být si vědomi svých práv a povinností jakožto občanů a voličů České republiky. (Absolvent SŠ má naplňovat standard finanční gramotnosti občana ČR.) Dalším důležitým aspektem finanční gramotnosti pro střední školy je rozvoj zdravých postojů k penězům, zejména v kontextu odložené spotřeby a nepodléhání okamžitým impulzům.
Ústav ekonomiky a managementu na VŠCHT Praha se úkolu zhostil ze tří důvodů. Prvním a klíčovým faktorem je multioborový tým odborníků, kterým disponuje. Tento tým zahrnuje široké spektrum expertů – od specialistů na finance a peněžní trhy, ekonomů přes odborníky na ochranu spotřebitele až po psychology a sociology. Taková rozmanitost umožňuje komplexní přístup k výuce finanční gramotnosti, který nejen pokrývá technické aspekty financí, ale také zohledňuje sociální a psychologické faktory ovlivňující finanční rozhodování a chování. Schopnost propojit teoretické znalosti s praktickým využitím v reálném světě je zásadní pro efektivní vzdělávání v této oblasti. Za druhé angažmá v projektu finanční gramotnosti pro střední školy reflektuje tzv. třetí roli vysokých škol. Tato role, vedle vzdělávací a výzkumné činnosti, zdůrazňuje společenskou odpovědnost vysokých škol a jejich zapojení do veřejného života. Projekt finanční gramotnost tak představuje příklad, jak může vysoká škola přispívat k řešení společenských výzev a podporovat rozvoj komunit, v tomto případě posilováním finančního vzdělávání mezi mladými lidmi. Za třetí projekt nabízí příležitost pro VŠCHT prohloubit své vztahy s komunitou a posílit svůj vliv ve společnosti.
Výstupem projektu jsou inovativní interaktivní výuková média vytvořená v rámci aktivity iKAP2 hlavního města Prahy. Tyto materiály představují zásadní krok vpřed v oblasti vzdělávání finanční gramotnosti, poskytujíce žákům středních škol komplexní a poutavé zdroje pro studium, jež na českém trhu zcela absentují. Nyní bude projekt pokračovat rozvojem didaktických materiálů pro učitele a evaluací (hodnocením) úrovně znalostí, dovedností a postojových kompetencí v oblasti finanční gramotnosti v rámci další fáze návazného projektu iDZ 2024–2028 pro hlavní město Prahu. Tento přístup umožňuje nejen posílení vzdělávacího procesu, ale také přímé hodnocení jeho efektivity a dopadu na studenty.
Ze šetření JSNS vyplynulo, že 53 procent žáků středních škol se domnívá, že by je škola měla naučit finanční gramotnost, a až na druhém místě s odstupem 15 procentních bodů žáci uvedli řešení problémů či schopnost mluvit cizím jazykem. Pro zajímavost, v roce 2017 tento názor (ohledně důležitosti finanční gramotnosti) zastávalo 27 procent žáků a 41 procent žáků v roce 2020.
Projekt „Rozvoj finanční gramotnosti“ je finančně podpořen v rámci implementace Krajského akčního plánu III hl. m. Prahy a implementace dlouhodobého vzdělávacího záměru hl. m. Prahy.*
/šm/
